Po řeckých stopách UNESCO – hrobky makedonských králů ve Vergíně a byzantský klášter Hossios Loukas

Vergina

„A po otevření sarkofágu jsem uviděl něco, co jsem si nikdy nedokázal představit… masivní zlatou skříňku s působivým reliéfem hvězdy na víku. Vyjmuli jsme ji ze sarkofágu, dali na podlahu a otevřeli. Oči nám málem vypadly z důlků a zatajil se nám dech… Držím v rukou kosti Filipa, ptal jsem se sám sebe. Bylo to příliš ohromující na to, aby to moje mysl pobrala,“ napsal řecký archeolog Manolis Andronikos v roce 1984.

Až o mnoho let později se ukázalo, že tušení řeckého archeologa bylo správné. Pečlivá analýza kostí potvrdila, že v luxusní hrobce v řecké vesnici Vergina našel hrob makedonského krále Filipa II. To nebyl nikdo jiný než otec slavného Alexandra Velikého.

Vergina, vstup do muzea. Nad hrobkami makedonských králů Řekové vztyčili umělou mohylu

Manolis Andronikos byl u archeologického objevu snů. Řekové se rozhodli, že nálezy z Verginy představí veřejnosti ve velkém stylu. Nad okrytými hrobkami vyrostla moderní mohyla, která ukrývá poklady makedonských panovníků. Ačkoliv absolventi klasického českého dějepisu mívají dojem, že nejlepší éru z Antiky představuje klasické řecké období, v moderním verginském muzeu se mohou přesvědčit, že za časů krále Filipa byl jeho dvůr centrem špičkového uměleckého řemesla.

Zlatý věnec, který archeologové objevili v hrobkách makedonské královské rodiny. Patřil patrně thrácké princezně Medě

Zlaté věnce, které se v hrobkách našly, jsou slovy téměř nepopsatelné. Stříbrné nádoby, ač víc než dva tisíce let staré, mají elegantní tvary. V hrobce se dochovala i zbroj makedonského krále zdobená lvími hlavami.

„Zbraně byly pro muže to, co šperky pro ženy,“ poznamenává lakonicky průvodce působivou expozicí, která tone ve tmě a ze které vystupují nasvícené exponáty.

Stříbrné nádobí z hrobek makedonských králů

Kde zastavit?

Vergina leží zhruba 70 kilometrů západně od Soluně. Je na turisty zvyklá a připravená. Obytné auto můžete odstavit na velkém centrálním parkovišti (souřadnice 40.4849239N, 22.3221281E). Okolí je doslova poseté památkami: od vykopávek, přes zbytky antického divadla až po ruiny královského paláce nad vesnicí.

Řečtí psí tuláci si nás našli na parkovišti u archeologického areálu

Hossios Loukas

Přijíždíme v podvečer na parkoviště v odlehlém údolí mezi horami. Nacházíme tu dvě obytné dodávky s francouzskými posádkami, které evidentně cestují spolu. Prozrazuje je naprosto identický držák antény krátkovlnné vysílačky. Jinak v údolí s klášterním komplexem Hossios Loukas panuje naprosté ticho přerušované jen vyzváněním zvonů.

K dalším skvostům patří ortodoxní kláštery v Meteoře

Ráno vyrážíme na prohlídku byzantského kláštera, který mniši obývají od desátého století našeho letopočtu. Už jen „náměstí“ před vstupem do samotného kláštera stojí za návštěvu: rozlehlá terasa s parkovou, kterou stíní prastaré stromy, nabízí krásný výhled na olivové sady dole v údolí, které zvrásněno roklemi a vroubeno horami. Sady byly důležité. Podobně jako ve střední Evropě, i v Byzantské říši se z klášterů stala důležitá ekonomická centra.

Na vycházce nedaleko kláštera Hossios Loukas

Kde zastavit?

Monastyr Hossios Loukas najdete pouhých 33 kilometrů od mnohem známějších Delf. Parkoviště (souřadnice: 38.3952494N, 22.7457319E) je v odlehlém údolí mezi horami.

Hossios Loukas, krypta zdobená byzantskými freskami

„Mniši dodržovali přísný program. Ve dne i v noci se účastnili předepsaných bohoslužeb a rituálů. Zajišťovali přísun dřeva do photanammy (latinsky calefactorium – takzvaná horká místnost) a do kuchyně, kde se připravovalo jídlo pro mnichy i poutníky.

Pečovali o koně a muly návštěvníků kláštera, kultivovali krajinu a také pěstovali pšenici, ječmen, olivy či víno. Věnovali se i včelařství, takže produkovali med a vosk,“ píše se rozsáhlých a informačně bohatých anglických informačních textech rozesetých po celém areálu.

Hossios Loukas, fresky v interiéru hrobky svatého Lukáše mladšího

My jsme koupili v klášterním obchůdku velké sklenice oliv, zelených i černých, a nelitovali jsme. Naopak, byla to olivová bomba ve vytuněném nálevu.

Hossios Loukas není mrtvá památka. Dodnes jej obývají mniši. Seznámili jsme se, když Junior v zápalu hry na nádvoří zakopl a pořádně se natáhl. Skončilo to pořádným pláčem, načež se vynořil třicátník s opravdu dlouhým a hustým černým plnovousem a černé čepici. Člověk by si ho mohl splést s hipsterem. Plačícímu chlapci nabídl tradiční řeckou sladkost loukoumi obalenou cukrem. Do tří vteřin bylo po nářku.

Hossios Loukas, Junior se kochá krajinou v okolí monastyru

Zajímají vás i další články o cestování a karavaningu? Pokračujte na náš blog.